Na základě dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat práci pouze v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (tj. maximálně 20 hodin týdně). Podle ustanovení § 76 odst. 3 zákoníku práce se dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je tedy například možné uzavřít dohodu o pracovní činnosti na jeden měsíc a pracovat v prvních dvou týdnech po 35 hodinách a v druhých dvou týdnech po 5 hodinách.
Využívání dohody o pracovní činnosti namísto pracovního poměru skýtá, zejména z pohledu zaměstnavatele, mnoho výhod. Zaměstnanci pracující na jejím základě nemají nárok na dovolenou (pakliže se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak). Další významnou výhodou – ve srovnání s pracovním poměrem – je jednoduché ukončení pracovněprávního vztahu, neboť není vázáno na nutnost sdělení konkrétního důvodu, a výpovědní doba činí pouze 15 dní (smluvně lze však dohodnout i kratší či delší výpovědní dobu).
Dohoda o pracovní činnosti musí povinně obsahovat tyto údaje:
• sjednané práce (zákon nestanoví, jak podrobně musí být sjednaný druh práce popsán)
• sjednaný rozsah pracovní doby
• dobu, na kterou se dohoda uzavírá
Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně, jinak je od počátku neplatná.